Při svém studiu historie výskytu příjmení Gibala na Slovensku jsem vycházel z dnešního stavu podle telefonního seznamu Slovenska a podle dalších na Internetu přístupných zdrojů. Z tohoto stavu jsem vyloučil nové osídlení ( Bratislava, západní Slovensko) a vyšlo mě několik původních oblastí výskytu.
Nejčastěji se příjmení Gibala objevuje v oblasti Hriňová, Zvolen, Kokava, Poltár, Rimavská Sobota. Zaměřil jsem se na tuto oblast a zkoušel najít přesnější místo. Telefonicky jsem hovořil s Dr.Žilákem se SOA v Banské Bystrici, který se zabývá studiem historie malohontské župy. Dr. Žilák mi řekl, že Gibalové přišly do oblasti Poltár, Kokava, Breznička jako česká katolická rodina kolem roku 1770.
Podle posledních informací od Dr. Žiláka, přišla první skupina českých osídlenců na detvianské panství grófa Esterházyho roku 1762. Tato skupina pocházela ze Vsetína a okolí (Karlovice, Ratiboř, Hutisko Solanec, Horní Bečva, Karolinka). Byli mezi nimi především skláři, kteří se usadili v Detvianské Huti. Mezi novými osídlenci se vyskytují příjmení Machala, Olšák, Hupka. Vzhledem k úzským kontaktům Pavlovic a okolí s Valašskem předpokládám, že v rozmezí 10 - 20 let se do Detvy a okolí přesídlilo i více rodin Gibalů ( Gibalíků) z Pavlovic a Hradčan. Zřejmě v tomto období do stejné oblasti přesídlilo více rodin. Podle informací Dr. Žiláka se již kolem roku 1830 vyskytují na detvianském panství minimálně 3 až 4 rodiny Gibalů.

Já se domnívám, že kontakty sedláků z oblasti kolem Pavlovic se Slovenskem, konkrétně se středoslovenskou oblastí byly širší a déle trvající. Že přesídlování nebyl jednorázový, ale postupný proces, protože jsem i v hradčanských matrikách kolem roku 1860 narazil na vdovce, který k druhé svatbě dokládal úmrtní list první manželky z obce Rešica ( blízko této oblasti). Přesný mechanismus těchto vztahů neznám. Tedy jestli sem chodili za sezonní prací nebo pouze udržovali příbuzenské vztahy nebo šlo o záměrný majitelem panství řízený proces přesídlování.
Při svém bádání na Slovensku jsem nalezl velmi ochotného a schopného pomocníka pana Imricha Gibalu z Banské Bystrice. Ten s pomocí Dr. Jána Žiláka zpracoval historii rodiny Gibalů v Hriňové. Dostal se zpět až k roku 1830. Je velmi pravděpodobné, že se nám podařilo spojit rodinu Gibalů z Pavlovic a rodinu Gibalů z Hriňové, protože v mých záznamech z Pavlovic se roku 1815 v Pavlovicích č. 4 narodil Josef Gibala, ke kterému nemám další záznamy ani v oddací matrice ani úmrtní matrice. V Hriňové se objevuje r. 1854 Josef Gibala bez předešlých zápisů v rodné nebo oddací matrice. Pro 100% jistotu je potřeba ověřit ještě údaje Josefa Gibaly v matrice zemřelých v Hriňové. Děkuji panu Imrichu Gibalovi a Dr. Jánu Žilákovi za pomoc. Přikládám doslovný text dopisu od pana Imricha Gibaly

Příslušníci této středoslovenské rodiny Gibalů odešly koncem 19. a začátkem 20. století do Ameriky a do Francie. Po druhé světové válce se více Gibalů ze středního Slovenska přesídlilo do Čech. Většinou jako vojáci. Dnes žijí tyto rodiny po celé České republice např. ve Vyškově, Drnovicích, Olomouci, Jindřichově Hradci, Teplicích a Strání - Květné.
Na východním Slovensku žije v blízkosti Dukelského průsmyku další rodina Gibalů, ze které pochází akademický sochař Fraňo Gibala. Tato rodina Gibalů přesídlila na Slovensko v letech kolem první světové války z Polska z okolí Krakowa.