K nejstarším písemným pramenům, kde se vyskytuje příjmení Kejbala, Kejbalik, patří : Registra zádušní kostela pavlovského z roku 1644 až 1677, Registra Pavlovic a Prusínek z roku 1653 a matriky Pavlovic, pro roky 1657- 1662 jsou tyto matriky součástí matrik farnosti Dřevohostice a od roku 1663 jsou matriky vedené pro farnost Pavlovice samostatně. Kromě výše uvedených pramenů je cenným zdrojem informací nově uspořádaný archív panství Dřevohostice,

např. urbář dřevohostického panství z roku 1655, soupis poddaných dřevohostického panství z roku 1708 nebo gruntovní knihy pro obce dřevohostického panství z období 1771 - 1880.

V období 1650 až 1750 se z původního příjmení Kejbalík ,Kejbala přes Gibalik, Geybalik i Geibalik (1738), Geybala, Geybal(1729), Gebala a Gybala došlo až dnešnímu tvaru příjmení Gibala. V mluvené řeči se asi tento tvar používal dříve. Okolo roku 1650 se Pavlovicích vyskytovaly psané tvary příjmení Kejbala i Kejbalík. Vzájemný vztah těchto dvou tvarů lze z dostupných pramenů obtížně doložit. Mohlo jít o otce a syna ( Jan Kejbala, otec - Martin Kejbalík, syn s rozdílem mezi oficiální a mluvenou formou příjmení), ale také o úplně cizí rodiny s podobným příjmením. Od roku 1745 se více v matrikách vyskytuje Geybala, Gebala i Kebala. Tak jak se píše dnes tedy Gibala, čteme poprvé roku 1761. Po roce 1768 již pro příslušníky naší rodiny ustálila forma Gibala, i když po nějakou dobu se ještě vyskytuje i tvar Gybala.

Tyto časové údaje odpovídají i mým poznatkům o výskytu příjmení Gibala mimo Pavlovice. Podle informací Dr. Žiláka z SOA Banská Bystrica, který se zabývá historií malohontské župy, se příjmení Gibala objevuje v oblasti Breznička, Poltár, Kokava kolem roku 1770 a Gibalové sem přišli jako česká katolická rodina na panství grofa Esterhazyho.

Nejstarší doklad o přítomnosti příjmení Gibala v Maďarsku mám z roku 1793 z obce Mad v župě Borsod-Abauj-Zemplen. V Polsku zatím nemám přítomnost příjmení Gibala dokumentovánu před rokem 1835. Podle dosavadních výsledků je velmi pravděpodobné, že příjmení Gibala vzniklo v Pavlovicích a všichni nositelé tohoto příjmení pocházejí z Pavlovic.

Původní příjmení Gibalík zůstává v pavlovských matrikách i po roce 1770. V jiných pramenech ( gruntovní knihy Pavlovic ) je i většina příslušníků rodiny Gibalíků ( Pavlovice grunt č. 2 ) uvedena pod příjmením Gibala nebo Gebala. Je tedy možné, že rozdělení rodin na Gibala a Gibalík platilo v podstatě pouze v Pavlovicích a po přestěhování mimo Pavlovic všichni používali pouze příjmení Gibala nebo Gebala.
Dnes jsem již jsem bezpečně schopen doložit, že Gibalíkové z Pavlovic jsou také potomky Martina Kejbalíka. Poslední výskyt příjmení Gibalík v Pavlovicích jsem zachytil ještě ve sčítacích operátech z roku 1910, kdy ještě bydleli v Pavlovicích na domě č. 2. Dnes se již příjmení Gibalík v Pavlovicích nevyskytuje a ani jsem jej nenašel v Centrálním registru obyvatel České republiky. Domnívám se, že rod Gibalíků již vymřel.
Zatím všichni příslušníci rodiny Gibalů a Gibalíků narození v Pavlovicích a Hradčanech jsou potomky Martina Kejbalíka.

V cizím prostředí ( na Slovensku a v Polsku) někdy dochází k změkčování písmene l v příjmení Gibala. Domnívám se, že jde pouze o místní tvary původního moravského příjmení Gibala. V centrálním registru obyvatel České republiky jsem našel také dva nositele příjmení Gebala. Studiem tohoto příjmení jsem se zatím více nezabýval. Vím pouze, že pochází z Polska z oblasti kolem Oswietimi, tedy z oblasti patřící k Rakousko-Uhersku. Je tedy možné, že se jedná o příjmení vzniklé z původního Gibala.